„Jak to, že váš Mistr jí s celníky a hříšníky?“ On to uslyšel a řekl: „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Jděte a učte se, co to je: ‚Milosrdenství chci, a ne oběť.‘ Nepřišel jsem pozvat spravedlivé, ale hříšníky.“
(Mat. 9, 11-13)
Poznáváme, jak je pro nás důležitá vzájemná služba, jak se můžeme vzájemně doplňovat díky osobním darům, které do každého z nás vložil Bůh.
Často se stává, že ten kdo si myslí, že přichází „pouze“ sloužit, bývá překvapen, kolik darů sám dostává.
Někdo si myslí, že nemá co dát, že nemá čím sloužit druhým, a zatím – díky druhým objeví svou jedinečnost.
Učíme se společně objevovat, pojmenovávat, pěstovat, rozmnožovat a rozdávat osobní obdarování.
Můžeme pak sloužit jeden druhému ve své rodině, přátelům, známým, hledajícím, ve své farnosti, ve své komunitě, v církvi, v obci, ve společnosti – a tak se stáváme jeden pro druhého darem.